Historie ČSV
Počátky — biologický experiment
V roce 1955 zahájil inženýr Karel Hartl biologický experiment spočívající v křížení euroasijských vlků s německými ovčáky. První generace potomků se narodila 26. května 1958 z vlčice jménem Brita a německého ovčáka Cézara.
Cílem projektu bylo zachovat vlčí vzhled a zdraví při současném vytvoření pracovních temperamentních vlastností. V dalších generacích podíl vlčí krve klesal — ve čtvrté generaci už představoval pouze 6,25 %.
Výcvik a schopnosti
Rané generace se ukázaly jako obtížně cvičitelné, avšak jedinci druhé generace, pokud byli včas odděleni a individuálně vychováni, se stali plně cvičitelnými. Třetí a čtvrtá generace dokázala absolvovat standardní výcvikové kurzy.
Ve srovnání s běžnými psy prokazovali tito psi výrazně lepší orientační schopnosti, noční vidění, sluch a čich. Ve vytrvalostních testech absolvovali 100km trasy průměrnou rychlostí 11–13 km/h bez vyčerpání.
Uznání plemene
Plemeno bylo oficiálně uznáno v roce 1982 československými chovatelskými orgány. Standard FCI byl schválen v Helsinkách 13. června 1989 pod číslem 332. V roce 1999 bylo uznání potvrzeno jako trvalé na valném shromáždění FCI v Mexiku.
V současnosti jsou největší populace v Itálii (přibližně 400 štěňat ročně), zatímco české populace čítají 120–180 štěňat ročně.